ČT 1 - BUDOUCNOST VČEL

VIDEOZÁZNAM POŘADU - ZDE.

Co se děje ve světě včel, že tak razantně ubývají? A jak se tato situace může dotknout naší přírody a našeho zemědělství?

Včely vymírají. Bez jejich přítomnosti by ale v Evropě během krátké doby zmizelo na 20 tisíc rostlinných druhů. Samotní včelaři u nás přiznávají, že z 500 000 včelstev vyhynula takřka třetina, takže na opylení rostlin a přípravu medu zůstalo pouhých 350 000 včelstev. V některých okresech středočeského, západočeského a jihočeského kraje je situace ještě horší. A tak vyvstává otázka: Co se to děje ve světě včel, že tak rychle ubývají?

Ing. Dalibor Titěra,Výzkumný ústav včelařský: Ty zprávy, které jsou někdy až katastrofické, vycházejí z toho, že v minulé zimě uhynula na některých místech skoro všechna včelstva. V některých lokalitách ta situace byla opravdu špatná.

Naštěstí v jiných oblastech byl stav lepší – katastrofa se týká jen poměrně omezených území. Nicméně i když uhyne jen 20 % včelstev, znamená to, že 100 000 úlů zůstane prázdných. A protože v každém roji žije patnáct až dvacet tisíc jedinců, milióny včel na jaře v přírodě chybí. Přesná příčina tohoto dramatického trendu ve světě ještě nebyla stanovena. Co je ale hlavním důvodem drastického úbytku včelstev u nás?

Ing. Dalibor Titěra,Výzkumný ústav včelařský: Ztráty včel byly způsobeny hlavně chorobou které říkáme varoáza. Je to napadení včelstev parazitickým roztočem varroa destructor. A pokud tento roztoč se přemnožil tak, že v mnoha případech včely poničil tak, že přes zimu zahynuly. Ten parazit se dostal do Evropy z východní Asie a tady má daleko lepší podmínky pro rozmnožování. Roztoč se dostane do včelstev ze sousedství a naklade vajíčka na včelí larvy a ty larvy jsou potom poškozeny, jak na nich vývojová stadia roztočů nasávají krev. Poškozené včely pak mají kratší život. A ten roztoč se v těch včelstvech množí velice rychle. Jedna generace je za dvacet, třicet dní.

Roztoč saje včelám krev jako klíště; ničí larvy a oslabuje imunitu včel, které jsou pak napadány a hubeny dalšími parazity, viry, bakteriemi a plísněmi. Včelstva pak vymírají ve velkém. Pokud včelař nepomůže a včas parazity neodstraní, mohou být včelstva poškozena až k úplnému zničení. Varoáza se kupodivu dá poměrně dobře léčit.

Ing. Dalibor Titěra,Výzkumný ústav včelařský: Tlumíme malými dávkami účinných chemikálií, které se do včelstva dávají hlavně v zimě, kdy ve včelstvu není plod, ale taky tam není med.

Postupy tlumení varoázy jsou propracované. Patří k nim nátěr buněk zavíčkovaného plodu vodní emulzí vhodného přípravku. Tento nátěr je spojený s vykuřováním. Vždy je však třeba bezpodmínečně dodržovat předepsané metody a termíny. Proč tedy vznikly tak veliké ztráty?

Ing. Dalibor Titěra,Výzkumný ústav včelařský: Po té mírné zimě, která byla už 2006 a 2007, tak roztoči se začali množit tak rychle a v takové míře, že poškodili včelstva dřív, než včelaři provedli v mnoha místech to obvyklé ošetření. Takže roztoči vlastně předběhli včelaře.

Včela medonosná – tedy domestikovaná – představuje pouze jeden z 20 000 druhů. Včely žijí na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Jejich velikost se pohybuje od dvou milimetrů do čtyř centimetrů. I tento podivný brouk je včela vzácně žijící na jižní Moravě.

Odpradávna byly včely dodavatelem medu, který se používal jako sladidlo do doby, než se lidé naučili vyrábět cukr z cukrové třtiny a řepy. Do té doby se museli spoléhat na včely. Proto již kronikář Kosmas píše: „A to je ta země mlékem a strdím oplývající.“ Strdí znamená ve staročeštině medový plást. Kraj, kde žily včely, byl pokládán za šťastnou zem.

Včely do plástu ukládají med, do kterého zase včelí matka snáší vajíčka. Z nich se časem vylíhnou larvy, ze kterých se pak vyvine dospělá včela. Včela medonosná je výjimečná tím, že si buduje na zimu zásoby potravy. Med zbavuje včelu závislosti na počasí a umožňuje, aby zimu přežila celá kolonie.

Většina příbuzných jsou divoké včely samotářky, žijící v nejrůznějších škvírách. Zimu přežívá pouze matka – stejně jako u sršňů. Čmeláčí kolonii rovněž na jaře zakládá samotná matka. Proto ani klimaticky odolnější čmeláci nejsou schopni – vzhledem ke svému menšímu počtu – včelu v opylování nahradit. V Austrálii, Spojených státech, ale i v Evropě se hovoří o syndromu CCD, tedy náhlém vyhynutí včelstev.

Ing. Dalibor Titěra,Výzkumný ústav včelařský: CCD znamená Colony Colaps Disorder, to znamená rozpadnutí včelstev. Prakticky se včelstva rozpadají, to znamená přestanou se starat o svoje obydlí, o ventilaci, klimatizaci, komunikaci ve chvíli, kdy jim docházejí síly. A ti zbylí jedinci potom se rozlétnou po okolí a zůstane prázdný úl.

Jednou z hlavních příčin je právě varoáza, ale mohou se přidat i další zhoršující vlivy, jako jsou virové infekce, genetické poruchy či nedostatek výživy. Zvažují se také dopady klimatických změn, emise z ovzduší a celkové zhoršení životního prostředí, například kontaminace agrochemikáliemi, které člověk používá stále více. Čím je ale včela tak neobyčejná?

Ing. Dalibor Titěra,Výzkumný ústav včelařský: Včela medonosná je opravdu dost výjimečná, právě v tom, že je jí veliký počet. Včelstva včely medonosné čítají několik desítek tisíc jedinců.

Včely jsou zdaleka nejpočetnějším a nejdůležitějším opylovačem kulturních i planě rostoucích rostlin. Bez jejich přítomnosti by se ráz krajiny rychle změnil. V dnešní Evropě i v celém civilizovaném světě se pěstují obrovské plantáže plodin, které je třeba opylit. A právě v tomto nezměrném množství jsou včely medonosné nenahraditelné. Kdyby vyhynuly, mohlo by zkolabovat celé naše zemědělství?

Ing. Dalibor Titěra,Výzkumný ústav včelařský: V přírodě neopylují jenom včely medonosné, v běžné pestré přírodě je několik desítek, možná stovek dalších druhů hmyzu, které také opylují.

Dnes však bohužel nežijeme v pestré přírodě, ale v kulturní krajině, kde jsou obrovské koncentrace rostlin. Úhyn včely by se tedy projevil na výrazně nižších výnosech kulturních plodin. Jedna jediná včela dokáže za hodinu oblétnout 800 květů. Na výrobu jednoho kilogramu medu musí nalétat 250 000 kilometrů. Díky této neuvěřitelné výkonnosti jí tedy nedokáže nahradit žádný jiný opylovač.

Jiří Pálka