"Jen minulý týden a o víkendu k nám volaly desítky lidí a všichni se ptali na mrtvé čmeláky,“ říká Karel Makoň z DESOP – Záchranné stanice živočichů v Plzni. „Pohled to byl opravdu nepěkný a z lip doslova obalených čmeláky jich určitá část padala na zem, kde následně hynuli.“
Důvod úhynu odhaluje entomolog Miroslav Pavelka na webu Toulcova dvora. „Hlavní příčinou úhynu čmeláků je to, že květy některých lip obsahují příliš málo nektaru na to, aby to čmelákům stačilo k pokrytí jejich energetických výdajů,“ odpovídá Miroslav Pavelka. „Čmeláci jsou nároční na energii, dá se říci, že čmeláci "létají na nektar" stejně tak jako auta jezdí na benzín. Bez nektaru vydrží maximálně několik hodin.“
Miroslav Pavelka dále vysvětluje, že čmeláci hynou pod lipami ve velké míře jen v některých letech, a to tehdy, když je v souběhu několik nepříznivých příčin. Zřejmě i na složení lipového nektaru má vliv počasí, dále pak může nepříznivě působit konkurenční tlak včel, a přítomnost, respektive nepřítomnost dalších živných rostlin.
Podle Pavelky není dobrým nápadem exotické lípy kácet. „Mnohem vhodnější je zajistit, aby v době květu lip kvetly v jejich blízkosti i jiné rostliny, kde by se čmeláci mohli krmit. Další možnost je čmeláky pod lipami zavčas sbírat, pokud jim dáme roztok medu a vody 1:1, čmeláci se zakrátko vzpamatují a uletí,“ dodává Pavelka.
Karel Makoň dodává, že v Plzni se nejspíš sešla právě souhra několika okolností. „Zajímavá a atraktivní pastva nevhodných dřevin v sídlišti, posekané a sluncem vypálené trávníky s absencí květů coby náhradní potravy a také obrovské vzdálenosti k další potravě,“ vyjmenovává Makoň.
Podle ochránců přírody je dobré při vysazování nových stromů myslet na to, aby se vysazovali stromy původní. Cizokrajné stromy či kříženci sice bývají odolnější, zároveň mohou vznikat problémy s tím, že neplní svou roli v ekosystému. „Nepůvodní druhy rostlin i živočichů do naší přírody, měst i sídlišť prostě nepatří a neměly by být preferovány a šířeny,“ uzavírá Karel Makoň.
