Na projektu zaměřeném na podporu čmeláků pracovali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, z Výzkumného ústavu pícninářského a společnosti Zemědělský výzkum, která se chovem a prodejem čmeláků zabývá, uplynulé tři roky.
„V rámci projektu byly vyvinuty a právně chráněny dva typy chovných a prodejních úlků a jedna chovná nádoba. Dále byl vytvořen probiotický přípravek, který má příznivý dopad na mikroflóru trávicího traktu čmeláků,“ vysvětlila Alena Votavová ze Zemědělského výzkumu. Po sérii náročných experimentů se také podařilo optimálně načasovat chov čmeláků podle očekávané doby kvetení konkrétních plodin.
Překvapil zájem zahrádkářů
Celý projekt podpořila i Technologická agentura České republiky. „Díky této podpoře jsme mohli také vybudovat celkovou logistiku chovu, počínaje laboratorním instrumentáriem a konče informativními webovými stránkami www.ceskycmelak.cz a vytvořením objednávkového systému,“ doplnila Votavová.
Odborníci původně cílili projekt na zemědělské využití čmeláků hlavně v ovocných sadech a při šlechtění. Proto je překvapil velký zájem ze strany zahrádkářů a milovníků přírody. „V souvislosti s úbytkem včel lidé hledají cesty jak zajistit opylení na své zahrádce a jak podpořit výskyt opylovačů ve svém okolí. Ti se tak stali odběrateli přibližně poloviny odchovaných čmeláčích hnízd,“ vysvětlila předsedkyně Technologické agentury České republiky Rut Bízková.
Čmeláčí hnízdo v průběhu roku vychová desítky mladých královen, které následující rok mohou založit další hnízda v okolí. Použitím čmeláků pro opylování dochází k rapidnímu nárůstu výnosů a zvýšení kvality plodů. Existují i rostliny, které mohou být opyleny pouze čmeláky, jako třeba jetel.
Petr Kozelka, Právo
